Tento smutný příběh je o jedné učitelce z mateřské školky. Paní učitelka ve školce pomáhá dítěti obout si malé kovbojské boty. A dítě ji poprosilo:
"Pani učitelko, pomozte."
Tak oba tlačili, tahali, pořád se do těch bot nemohli dostat. A když se to konečně podařilo, tak si oba upocení sedli, chlapeček se podívá na boty a říká:
"Paní učitelko, my jsme dali botičky obráceně."
Tak se učitelka podívala a opravdu. Paní učitelka zachovala klid, boty s menší námahou znovu sundala a znovu je rvali tentokrát na správné nohy. Potom se chlapeček na botičky podívá a říká:
"To ale nejsou moje boty."
Učitelka se kousla do jazyka, a místo toho aby na něho řvala: "To jsi nevěděl dřív," jak původně chtěla, tak s námahou zase botičky sundala a
chlapeček říkal:
"To nejsou moje boty, to jsou boty mého bratra a máma mi je nechává nosit."
Učitelka už nevěděla jestli se má smát nebo plakat a znovu pomohla chlapečkovi do bot. A když mu po té úporné námaze mu pomáhala do kabátu, tak
se zeptala: "Kde máš rukavičky?"
A chlapeček říká: "Já je mám nacpané v botičkách."
Soudní proces s učitelkou začne příští měsíc...
o pani učiteľke
18.06.2005 01:08:38
tak toto som dnes čítala...je to po česky....tak čítajte....
Komentáre
:o)))))
Pani ucitelky v materskej skole by mali byt detickovzdorne...
:))))detickovzdorne